Lysá hora (1323 m/m)
Královna Moravskoslezských Beskyd a držitelka většiny rekordů
Lysá hora je s výškou 1323 m/m nejen nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd, ale i celé české části Karpat. Kromě toho byla i nejvyšším vrcholem v době Protektorátu, je nejvyšším vrcholem Těšínského Slezska. V pořadí českých a beskydských vrcholů se propadá hluboko za přední místa, ale vše dohání úctyhodnou prominencí (768 m). S ní je 3. v Česku a 2. v celých Beskydech včetně těch na Ukrajině. Patřila k prvním nejvyšším vrcholům Beskyd, pro které se začal používat pojem "královna".
Lysá hora drží i další rekordy, lidské i přírodní, smutné i příjemné. Jedná se o nejvyšší vrchol Beskyd a Česka kam lze dojet autobusem (pouze sezónně, z Raškovic a zpět, určeným především pro osoby se sníženou mobilitou). Ten zcela jistě nepoužil Jiří Doležal při některém ze svých 6000 výstupů. Potřeboval k nim několik let. Michal Kuchař zvládl 1000 za jediný rok. Pří LH24 záleží, kolikrát vyběhnete a seběhnete na vrchol v jediném zimním dni. Ale i další sportovci, nadšenci, otužilci, turisti pořádají na Lysé hoře množství různých závodů a hromadných výšlapů (např. Lysacup, Bezručův výplaz, LH24…). Při sčítáních se počet návštěvníků odhaduje až na 500 000 ročně a pouze vrcholy s lanovkami jich uvítají víc... 2. nejdeštivější místo Česka (zásluhou vydatných, nikoliv častějších srážek) průměrně i v jediném roce a rovněž místo s nejbohatší sněhovou pokrývkou (až 491 cm). A rovněž hora, na které se v Česku umírá nejvíc…
Jméno Lysé hoře dali pradávno (Lissa huera v roce 1261). Samotný nejvyšší vrcholek se jmenuje Gigula (čes. Kykula), což je označení v Beskydech pro odlesněný, výrazný, "hrbatý" kopec. A tím je právě Lysá hora spolu s vysílačem typická.
Z Ostravice: Ostravice-Transformátor/Opičárna - Butořanka - Lukšinec - Lysá hora/Gigula a zpět
Start/cíl: Ostravice-Transformátor (525 m/m)
1000+: Lysá hora
Doprava: silnice 56 z Frýdlantu nad Ostravicí na Bílou, v Ostravici odbočka v tomto směru vlevo na světelné křižovatce a přes železniční přejezd a most se držet úzké cesty vzhůru až na parkoviště, možnost parkování i dole u nádraží
Vzdálenost: 13 km
Čas: 2:00↑, 1:30↓
Občerstvení: chata Petra Bezruče a Emila Zátopka (Maratón) na vrcholu
Převýšení: 800 vm ↑↓
Charakter: Nejpoužívanější z cest na vrchol vzhledem k vlakové stanici a dobrému autobusovému spojení v obci. K osadě Butořanka asfaltová lesní cesta, později kamenitá lesní cesta v horní části dlážděná. Jedna z mnoha na vrchol.
Výstup: Z parkoviště u lanového střediska Opičárna nazývaného spíše podle nedaleko stojícího transformátoru v údolí potoka Sepetný s několika hotely po jedné i druhé straně po červené značce do lesa (často paseky) přes dva mosty rychle vzhůru a pak mírněji vysoko nad pravým břehem Sepetného. Na konci asfaltové cesty se později objeví níže osada Na Sepetném (nářečně Na Sopotnym) a výše osada Butořanka. Přes most přes Sepetný potok kolem pramene na lesní cestu, zpočátku ještě šotolinovou. Značka vedla původně jinudy a většina těchto dalších cest je ještě dobře schůdných. Nové značení se přibližuje k pískovcovým skalám na Horním Mazáku se zajímavými výhledy a několika horolezeckými trasami. Pozornost ale na loukách Butořanky upoutá především výrazný vrchol Lysé hory. Cesta se stáčí za křižovatkou vlevo a pak vpravo se zařezává horší cestou do úbočí Lukšince, jednoho z výběžků Lysé hory. Za křižovatkou se zlepší. Na dalším křížení turistických značek stojí přístřešek a informační tabule. Stále po červené poněkud zdlouhavě nad Lukšinec nebo po starých cestách až k odlesněnému hřbetu nazývanému Velké větry, kde jsou výborné výhledy na Malchor a na Smrk i do malenovického údolí. Kolem dalšího informačního ukazatele do lesa na vrcholu a kolem křížů na památku obětem Lysé hory a vzpomínku na její časté hosty krátce na vrchol.
Vrchol Lysé hory: Vrchol Lysé hory se hodně odlišuje od klidných údolí na jejích úbočích. Dvě chaty, resp. komplexy budov (Bezručova chata na památku slezského básníka milujícího Lysou horu a chata Emila Zátopka - Maratón na památku slavného sportovce), stanice Horské služby, meterologická stanice, vysílač… Sjízdná asfaltová silnice umožňuje od jihovýchodu dojet sportovcům na kolech. Především o víkendech a prázdninách zde vládne mumraj úplně odlišný od večerů během pracovních dní, kdy se i na Lysé hoře kolemjdoucí pozdraví. Na nejvyšším bodě, na Giguli, stojí zbytky triangulační věže a tzv. hladící bod. Je o 1 m výše než Lysá hora. Kolem je v dobrém počasí vidět důvod, proč sem zástupy milovníků hor a možná i jinak chladných chodců míří. Na západě padají svahy Lysé i sousedních hor strmě dolů. Karpaty zde náhle, jakoby bez varování, začínají a končí. Jen hřbet Ondřejníků a několik Hůrek než se rozprostře rovinatá krajina v dáli s Jeseníky. Na protější straně naopak jeden hřbet přeskakuje za další. Táhnou se od jihu k severu, zdůrazňují mohutnost celého oblouku Karpat. Ční z nich Malá Fatra výrazně rozseknutá údolím Váhu, Babí hora i vrcholky Tater. Při pohledu na ně se nesmí zapomenout na sesterský Smrk, Kněhyni, Travný, Zadní hory… Ale výčet nemůže být úplný.
Sestup: Stejnou cestou zpět nebo zvolit některý z mnoha jiných způsobů umožňující i návrat do Ostravice, případně do jiného místa v okolí dle potřeby (zde).
Ranní inverze...
Západ slunce nad Smrkem
Jiný západ slunce...
Gigula z Velkých větrů
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.