archív na kopci: Radhošť

Radhošť (1179 m/m)

Legend plná nejzápadnější beskydská tisícovka a posvátná hora Valašska

Radhošť je skutečně horou plnou legend. Snad k žádnému dalšímu vrcholu se jich neváže tolik. Mnoho z nich se váže právě k útrobám hory, kde má být křišťálově čisté jezero nebo podzemní říše plná bohatství odměňující valašské sirotky. Ve skutečnosti spolu s Lysou horou oplývá Radhošť spolu s nedalekým Čertovým Mlýnem a Kněhyní nestabilními pseudokrasovými (tj. puklinovými, sesuvnými) jeskyněmi, jejichž mokré stěny se lesknou v klamném třpytu drahokamů, nebo coby zdánlivé jeskynní jezero.

Hora se stala jedním ze symbolů Valašska. Kdyby ležela více uvnitř jeho území nebo měla proslulost Svatého Hostýna, nárokovala by si nepochybně první místo. Takto se v tomto drsném kraji i ona musí v ledasčem poklonit sousedům (např. sousední Kněhyně je 3. nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd), zatímco na ni míří zástupy turistů. Mnozí z nich využijí lanovky šetřící stoupání nebo vysoko položeného parkoviště. Od nich pak stoupá nepřetržitý proud lidí kolem horských chat, stánků se vším možným k dalším horským hotelům a kapličce na vrcholu. Na horách bývala o dobrou práci vždy nouze, takže na turistech se musí vydělat. Kyselica (zelná polévka), frgále (valašské koláče), štramberské uši (zakroucený perník), slivovice, valaška (ta sekera s holí i druh ovce v jehněčím guláši)… Jen horský pocit se na hoře Radhošť nějak vytrácí, což je na této nejzápadnější beskydské tisícovce trochu škoda.

Název nepochybně vychází od pojmenování Radegast, resp. jeho slovanské verze Radhosta. Není zřejmé, zda skutečně existoval takový bůh. Spíše jde o označení vzniklé přenesením názvu města s velikou svatyní boha Svarožice na jméno boha (město Retra se v různých dobách a jazycích označovalo Riedigost, Radogoszcz atp.). K tomu došlo někdy v 11. století po zničení této svatyně. Je možné, že později se změnil i název místa, kde byl uctíván Svarožic na modernější Radhošť. Naopak je nesporné, že pohanské kulty byly na rozsoše Radhoště a Kněhyně rozsáhlé (viz např. název Tanečnice nebo otázka původu Čertova stolu, možná dolmenu na Čertově mlýně) a potlačovali je křesťanští poustevníci (ještě přítomní v roce 1874, název sedla Pustevny).

Z Prostřední Bečvy/Trojanovic: Prostřední Bečva/Trojanovice-Pustevny - socha Radegasta - horský hotel Radegast - Radhošť a zpět

Start/cíl: Pustevny na hranici obcí Trojanovice a Prostřední Bečva (1000 m/m)

1000+: Radhošť a jeho předvrcholy

Doprava: silnice E442 z Rožnova na Makov, v Prostřední Bečvě za hotelem Zavadilka odbočit vlevo, 10 km až na konec silnice na odstavné parkoviště (často plné), možnost využít autobus (několikrát denně) nebo přes silnici 58 do Frenštátu a z parkoviště v Trojanovicích použít lanovku

Vzdálenost: 7,5 km

Čas: 2:00↑↓

Občerstvení: cca 4 chaty na Pustevnách, hotel Radegast těsně pod vrcholem

Převýšení: 250 vm ↑↓

Charakter: Asfaltová, později lesní zpevněná cesta (místy ohrazená).

POPIS TRASY

Výstup: Ze sedla Pustevny po modré kolem chat a krámků podél louky pod altánkem. Mezi ní a parkovištěm se schovává jeskyně Cyrilka, pseudokrasová (rozsedlinová), dostupná pouze s náležitým vybavením a s povolením, resp. i několik dalších menších jeskyní. Ty se v Beskydech nazývaly a nazývají "díry" (tj. ďury, diury, dziury, diery) pro odlišení od jeskyní s krápníky, s relativně pevnými průchody atp. Po Cyrilce je pojmenovaný altánek. V těchto místech jsou pěkné výhledy především na Kněhyni s okolím. O kus výše cesta vstoupí do lesa a ve výšce 1106 m/m se ocitne u sochy boha Radegasta. Někdy je i tento bod trasy považovaný za samostatný vrchol a nazývá se Radegast (správněji Socha Radegasta).

Vrchol Radhoště: Od sochy Radegasta pomalu dolů na částečně odlesněný hřbet. Po pravé straně je přístřešek a výhled průsekem kolem vleku na Trojanovice, na opačné straně Vsetínské Beskydy. Všude je dostatek informačních tabulí k určení viditelných míst. Odtud skoro bez klesání po šotolině nad horským hotelem Radegast až ke kapli a sousoší svatých Cyrila a Metoděje na samotném vrcholu. Vznikla v roce 1898 v místech, kde předtím stávaly kříže. Je nejvyšším vstupní kaplí (tj. se mší slouženou uvnitř na rozdíl od různých výklenkových, kde se obřady konají před objektem) v Česku. Zvonice slouží i jako rozhledna. Výhledy patří k těm výborným v Beskydech, lze vidět např. i Lysou horu nebo Pustevny, Vsetínské Beskydy atp.

Sestup: Stejnou cestou zpět, nejkratší. Za horským hotelem Radegast lze odbočit po naučné stezce (Lesnická) a vyhnout se davům. Cesta je o 0,5 km delší, výhodnější. Vede pod hřbetem po lesní silnici bez dláždění a šotoliny, míjí studánku a má dost výhledu do údolí Bečvy.

FOTOGRAFIE:

Pustevny