Piramide Vincent

Pyramida z Indren

PIRAMIDE VINCENT, 4215 m vysoká, relativně lehce přístupná (CH UIAA) hora v italské části Walliských (tj. v Penninských) Alp. Do výšky 3180 m/m vede série lanovek z Alagna Valsesia nebo i z Gressoney. Západní svahy s mírným sklonem (do 25 stupňů) jsou hojně využívány skialpinisty. Ledovec končí až u stanice Punta Indren (nejvyšší). Při výstupu od Punta Indren lze obejít skalnaté prahy (delší trasu směrem na chatu Manotva a Gnifetti) výstupem přímo přes sedlo v jižním úbočí. Jižním svahem vede i další trasa na vrchol, poměrně plochý. Zajímavé výhledy: Gran Paradiso, Mont Blanc, Lyskamm a celý masív Monte Rosy.

Lyskamm

normálka

O vesničce Alagna-Valsesia jsme slyšeli coby o světovém středisku freeridu. A že masív Monte Rosy dostupný i z téhle italské obce nabízí spoustu 4000+, nás přivedlo jeden večer do těchto míst. Slovo "italský" je v těchto místech trochu sporné. Jeden známý profesor tlučhuba z Ostravské univerzity by asi následující věty podrobil zničující kritice, ale v Alpách jsou vlastně jen Tiroláci, Walseři a Savojci. První jsou Němci, třetí Francouzi a prostřední něco mezi blíže k Němcům.

Alagna je parádní a architektura (kostel pod lanovkou a kamenné horské baráčky) stojí za vidění. My měli potíže s parkováním, protože všude visí omezení a na veřejném parkovišti spousta italských nápisů. Pokud nešlo o recept na pizzu, tak informovaly, jak a kde se nesmí stát. Nakonec se vecpeme k řece.

Lanovka je v téhle oblasti dost zásadní spoj, protože z 1200 m/m do 4000+ by přes rozsáhlá údolí zabralo (nám určitě) 2 dny. Ty nemáme, třetí den se počasí zkazí. Takže 2x přesedneme a jsme na ledovci Indren ve stanici Punta Indren. Svítí sluníčko, je devět ráno a ukecení Italové se vrhají na ledovec v mačkách, sněžnicích, na skialpech. Nedělní volno zaplavilo bílé svahy mravenci. Souhlasíme s tím, že tohle je metropole alpského (letního) skialpinismu.

Část davu směřuje na Punta Giordani, my jdeme do sedla ve směru na chatu Gnifetti. Normálka vede vlevo, pod Piramide Vincent je nevýrazné sedlo s ledovcovým splazem. Tudy jdou místní, takže míříme s nimi. Svah je dost prudký (50/60 stupňů) a na sestup nevhodný. Ale zkrátí cestu nahoru na ledovec Lys. Capanna Giovanni Gnifetti je v podstatě po vrstevnici, 2-3 hod. po ledovci na Piramide Vincent. Fouká, ale sníh zůstává navzdory slunném dni pevný. Krátce po poledni v dost silném větru stojíme 4215 m/m, na obrovské kupě sněhu. Pár fotografií či spíše pokusů o ně zmrzlýma rukama v oslepujícím světle a dolů na chatu. Máme rezervaci, tady je asi nutná. O víkendech bývá narváno.

Parrot, Ludwig, Corno, Balmen

Nocleh s jídlem stojí 70 E (obvyklá cena v Západních Alpách), lanovka 45/os. K večeřím dostáváme i voděnku. Sedí s námi i tři Češi, podle svých slov zkušení horalé. Spořádají celý předkrm, aby si ještě přidali. Hlavní jídlo sotva stíhají, na dezert nečekají. Kolem 20:00 se od lanovky doplazí ještě další tři čeští borci. Hledají sprchu a žvaní do 22:00. Na druhý den se jeden z nich pozvrací. Zkrátka všichni jsou normální, jen my cvoci řešíme aklimatizaci. Jinak na chatě mají k tomuto účelu jen turecké záchody. 3650 m/m prostě není sranda. Další den jdeme na Zumsteinspitze a další kopečky.