Zumsteinspitze

 

Zumstein a Dufourspitze

ZUMSTEINSPITZE (4563 m/m), it. Punta Zumstein, je 4. nejvyšší hora Alp. Leží v masívu Monte Rosa ve Walliských/Penninských Alpách. Pohodlná cesta na něj vede od horní stanice lanovky Punta Indren (CH UIAA). Výstup lze spojit s dalšími vrcholy, např. SIGNALKUPPE (Punta Gnifetti), kde na vrcholu ve výšce 4554 m/m leží nejvýše položená chata (i budova) v Evropě. Oba vrcholy nabízí výhledy na obrovskou oblast "střechy Evropy". Typický je kromě Dufourspitze a Lyskamu Matterhorn, Mont Blanc, Dent Blanche a okolí Zermatu.

Lyskamm a Matterhorn z výstupu

normálka hřebenem

Je pět ráno. Budíme se na Capanna Gnifetti, kam jsme přišli včera. Soukáme se z vaků, posnídáme a za úsvitu se plazíme po ledovci Lys. První část trasy jsme šli včera, je jednoduchá a docela mírná. To přesvědčuje prvního z nás, aby šel spádnicí. Získáváme rychlost, ale nemusíme všechny předehnat. Po levé ruce máme Lyskamm a po pravé se střídá Piramide Vincent s Balmenhornem, Corno Nero, Ludswighohe a za sedlem Lys Parrotspitze a centrální část Monte Rosy. Celý ledovec vypadá hodně bezpečně, jen pár trhlin a odtrhovek. Tu a tam prosviští nějaký skialpinista.

Signakuppe

Ze sedla se dlouho traverzuje 4200 m až pod Punta Gnifetti. Pak trochu rázněji vzhůru, jak jen to ve 4000 m/m jde. Nohy jdou docela těžko, ale nakonec jsme v dalším sedle mezi Zumsteinspitze a Punta Gnifetti (Signalkuppe), cca 4500 m/m. Pod Signalkuppe, kde se nachází chata Margherita, je ještě jeden prudký stoupák (tak 40 stupňů). Po skoro 1000 vm dá docela zabrat. Ale samotná Markétčina chata stojí za návštěvu. Pokud pomineme dočasně obývané bivakovací chaty, tak vyšší obydlené místo v Evropě není. A asi ani na světě.

Z Margherity stojící přímo na vrcholu se lze kousek vrátit a vyjít na Zumsteinspitze. Tady potkáváme jednoho známého českého horala se ženským doprovodem. Rádi si pokecají, tak se bavíme, než nám zamrznou svaly na obličeji. Sluníčko a vítr nás provází už druhý den. Zumsteinspitze je skalnato-sněhový hřebínek, v horní části na několika metrech se při cestě dolů radši jistíme špagátem. Dvě madony tady asi mají důvod. Lákalo by nás přejít na Dufourspitze, druhou nejvyšší horu Alp (a pro nás tím i Evropy: Kavkaz je nádherný, ale patří do Asie). Jenže stopy chybí a žebro za III UIAA v téhle výšce, krásně pocukrované... Příště. Cíl je sejít přes další 4000+ zpět k chatě a toho se držíme. Scházíme dolů, ještě není ani 10h. Máme se skvěle, není nám blbě a je tu nádherně. Snad se sem ještě podíváme!

Lyskamy z výstupu