Rumanov štít

RUMANOV ŠTÍT se nachází mezi vrcholy Zlobivá a Gánek v hlavním hřebeni Tater. V podstatě se jedná o dvojvrchol spojený menším hřebínkem. Vyšší SZ vrchol (2428 m/m) odděluje od JV (2419 m/m) Rumanova štrbina. JV vrchol ještě skalní okno rozděluje na vlastní JV vrchol a nejnižší centrální část. Normální výstupová trasa (CH - I UIAA) vede z Rumanovy terasy (Rumanovy dolinky přes lávku Zlobivej), mohutná severní stěna má řadu lezeckých cest, méně lehkých lezeckých cest je z Rumanovy dolinky. Hřeben Rumanových štítů I-II, JV vrchol krátce III (asi 5-6 m). Výhledy na Vysokou (a za ní Rysy), Gánek, Zlobivou, Končistou (dále Zadný Gerlach, Východná Vysoká, Divá veža apod.) atp. Přístupný s průvodcem nebo pro horolezce.

Zlobivá s Rumanovými a Gánkem v mlze

Pilířem nejsevernějšího Zlobivého zubu

Výstup na Rumanov štít byl vlastně dílem náhody. Dlouho jsme ani nevěděli, že takový vrchol vůbec existuje. Až po výstupech na Končistou (var. Mumínků) a Vysokou v zimě jsme se začali více orientovat i v téhle části Tater. Že se štít jmenuje podle horského vůdce (který na něj nevystoupil), že jeho severní svahy jsou takovým menším bratříčkem galerie Gánku, že se najde tu a tam nějaká lehčí lezecká cesta... A vedle něj je vrchol Zlobivá.

Počasí slibuje letní slunečno a my se vydáváme na Zlobivou. Místo toho se po obloze honí mraky a my s fotografiemi klíčových míst marně hledáme odbočku. Lávka Zlobivej, na kterou jsme vystoupali, pomalu končí (Puškáš, trasa 42). S vědomím toho, že jsme u žlabu pod Vyšnou Zlobnou štrbinou, měníme plán. Stěna nad žlabem ve směru na Zlobivou vypadá "horolezecky", takže opouštíme vyšlapanou cestičku a dost po mechu se snažíme šplhat po skále. Na léto je dost mokrá a místy se zdá i shnilá. Asi 4-5 délek se krátké lezení střídá pohodlnými policemi i sutí (II až III), pak se dostáváme na chodníček č. 40 (Puškáš, s. 147). Tady je to I UIAA. Ještě vylézáme do Vyšné Zlobivé štrbiny, pak zpět dolů na chodník a lezeme hřeben Rumanova (č. 23, II UIAA).

Jediné horší místo na Rumanově štítě je JV vrchol, kde cca 10 m před vrcholem je 5-6 m lezení za III. Možná se dá obejít, ale po tom jsme v mlze nepátrali. Kousek se pak vracíme, protože č. 40 končí pod skalním oknem, pak ještě přes centrální vršek mírně dolů do štrbiny a na SZ vrchol. Marně na něm hledáme nějakou vrcholovku nebo plaketu... Chceme slanit do Gankovy štrbiny, ale slaňovat do mlhy se nám nechce. Vracíme se tedy dolů žlábkem (41) a pak přímo dolů podél výrazného žlabu (50) žebrem do Rumanovy doliny. Ještě nepříjemná cesta sutí, kde ve spleti mužiků ztrácíme správnou cestu a docházíme k cestičce z Ošarpanců... Zkrátka dneska byl den zbloudilců a mlhy. O důvod víc se sem vrátit!

koza turystyczna