Vysoká

VYSOKÁ (2560 a 2547 m/m) je charakteristický štít v západní části Vysokých Tater. Při cestách na Popradské pleso i na Štrbském je to onen nejvyšší "dvojzubový" vrchol vzadu, v hlavním hřebeni. Na menším vrcholu považovaném za hlavní se nachází kříž na památku horolezce Václava Raifa umístěný sem chataři Oldřichem Bublíkem a Miroslavem Jílkem v roce 1955 proti vůli úřadů. Vrchol není turisticky přístupný, horolezci jej navštěvují především v zimě tzv. Centrálným žlabom. Hřebenovka je součástí tzv. Koruny Vysokej, III UIAA spojené s Ťažkým štítem a Dračími štíty.

Gerlachovský a sestup Centrálným žlabom

centrálný žlab

Dárky pod stromečkem jsou rozdány a my se probouzíme na Popradském plese. V noci se počasí zhoršilo. Není extrémní mráz, ale fouká silný vítr a je zamračeno. Sníh, mírně zledovatělý, dobře drží. Je ještě tma a čelovky ve zvířeném sněhu jsou celkem k ničemu. Cestu známe zdřívějška, tak "sa dá".

Zlomisková dolina je pustá, jen se zbytky starých stop. Některé vedou i vlevo, kolem obrovského balvanu s bivakem pod Vysokou. Celou dobu vidíme houby. Teda i za houby bychom byli rádi. Na skle brýlí vzniká vrstvička sajrajtu, tak putují do kapsy. Chtělo by to kontaktní čočky. Ale oči stejně musíme přivírat.

Do sedla OK. Pak vítr ještě zesílí. Není sice strašná zima, ale ve žlabu je to na cepín. Rukavice přimrzají k podkladu, jak na zmrzlý sníh padá ten mokrý, zvířený. Skvělé depilační studio. Drápeme se bez výhledů až ke kusu železa, zřejmě kramli. Tady se rozhodujeme, že dál to nemá smysl. Po dlouhé době necháváme viset pytel, ale zas tolik nám to nevadí. Horší by bylo tady ztratit nějaký kus vybavení nebo ho poničit.

Na cestě dolů spršky sněhu zvolna stírají impregnaci. Je nám mokro :D Údajně jeden z nejkrásnějších vrcholů v Tatrách si musíme nechat na jindy.

Ladové až Gerlach...

pokrač.

To jindy přijde za rok a (den), ne měsíc... Kluci z Třinca chtějí skialpovat, Zlomiskovou neznají a tak jim jdeme ukázat kudy proniknout mimo značené trasy (se všemi průkazkami a pojištěním a vybavením a tak). Dračí sedlo (to nižné) se lyžuje asi skvěle, nám stačí sněžnice. Kromě toho máme dvě pozitivní reference od Vládi Tygera Martynka a Miro Peťa, což jsou jedni z těch hodně gut horalů (s výkony za hranicemi možností). A podmínky jsou skvělé, až na ledové destičky, jaké lyže řežou, ale sněžnice na nich křupnou do měkkého podkladu. To ale není až tak problém, spíš to vysiluje.

Kriváň

Ve žlabu je místy sníh namrzlý. Tu a tam pěkně sletí. Na přilbě jsou další zářezy. Od štrbiny je to na vrchol tak jednu délku a krok. Je nás tam 6, všici včile z Ostravska (jakkkoliv národnostní složení je česko-(waser-)polsko-(gorol-)polsko-slovensko-neurčité). V místě, kde vidíme pouze slaňák (a přemýšlíme, kajže sme to loni byli), je dost hladko. Na sestupu to chce opatrnost nebo slanit. Je teplo (na sluníčku v -10 při inverzi jdeme v tričkách), tak volíme první možnost a pak po poledni rozbředlým sněhem dolů. Kluci od štrbiny mezi oběma vrcholy sjíždějí, my se couráme za nimi.

Koprovský, Svinica atp. vzadu Beskydy

Končisto-Ošarpancově