Ľadový hrebeň

ĽADOVÝ HREBEŇ leží v hlavním hřebeni Vysokých Tater s ĽADOVÝM ŠTÍTEM (2627 m/m) uprostřed. Na západě jej ukončuje sedlo Sedielko, kam vede turistická značka. Na východní straně pak sedlo Ľadová priehyba a vedle něj, jen několik metrů, zoubek zvaný ZADNÝ ĽADOVÝ ŠTÍT (2507 m/m), který se někdy za samostatný vrchol ani nepovažuje. Z Ľadové priehyby dostupné z Malé Studené doliny (u Pfinnyho kopy se odpojuje od značky na západní straně údolí chodník, stezka na druhé straně ples s mužíky je špatně průchozí sutí) přímo hřebenem až skoro na vrchol. Těsně před ním je 22 m dlouhý strmý systém zaklíněných bloků a věží přezdívaných Ledový kůň, podle kterého se normálka jmenuje (původní vedla jižním úbočím). Přes něj cca II UIAA na vrchol s traingulační (?) trojnožkou. Z vrcholu 3. nejvyššího štítu Tater (při započtení Gerlachovské veže až 4.) jasnou pěšinou na viditelný dvojvrchol MALÉHO ĽADOVÉHO ŠTÍTU (2603 m/m). Stezka hřebenem se záhy ztrácí a cca 2 délky přechází přes složitý systém věží a zubů, místy s vysekanými stupy (1x borhák, kramle a další 1 ks železa - zbytek řetězů) do Ľadové štrbiny (II-III UIAA, lehčí opačným směrem kvůli viditelnosti). Slaňování přímo po hřebeni složité (viz v textu pod fotografií). Ze štrbiny lehce pěšinou na oba vrcholy. Sestup ze západního Malého Ľadového zpočátku sutí na skále a pak hutnější sutí lehce do viditelného Sedielka. Výborná trasa na výhledy od Kriváně po Lomničák, do Javorové a Malé Studené doliny...

z Ľadové priehyby Ľadový hřeben

hřebenovka Ladových štítů

Všechno začíná Strečnem... Tedy jeho opravami a jinými masa kry. Tyto masové kry žuchly a tak musíme objíždět. Někoho napadlo udělat na objížďce ještě dvě objížďky... I z toho důvodu volíme výlet do Tater s noclehem. Tím je Zamkovského chata. V 5:00 rychlé vstávání a v 5:05 odchod směr Téryho chata. Cestu k ní netřeba znalcům VT popisovat. Krásné údolí.

U Terynky po ránu klid. Jen jakýsi klučina si myje zuby v potoce. Snídaně a v půl osmé směr hlavní hřeben Tater. Tady vzniká jeden problém: hodně lidí chodí na Ľadové pěšinou sutí s mužíky mezi plesy (nebo dokonce stezkou pod Baranie sedlo a pak se od ní odpojí). Ale na zelenožluté značce u megamužíku kousek pod řetězy kolem Pfinnovy kopy je dobrá pěšina (nesype se), kde ani mužíčci nejsou třeba. Vede úbočím Malého Ľadového pohodolně až pod obří suťovisko pod priehybou. Tady začíná pořádné stoupání, cca v 1/3 levotočivé. V horní části trčí ze sutě skály. Trvá nám to popisované 2 hodiny.

Ľadová priehyba je v podstatě cosi jako Ostrva. Pár metrů na východ od ní je Zadný Ľadový štít, což je údajně samostatný vrchol, dokonce 2500+ (2507 m/m). (H)aha aha... Poláci mu říkají Ledový svorník. Odtud je to na vršek pohoda. Je důležité držet se hřebene, římsy na straně Javorové doliny umožňují složitým stoupáním a klesáním obejít to zajímavé... Tím je Ľadový koň, 22 m dlouhý hřebínek za II UIAA. S trochou šikovnosti a znalosti stupů/chytů by se dal i bez lana, ale tady končily pokusy o prvovýstup, takže není dobré ho podceňovat. Ztratí se tím sice čas, ale tu a tam ohodit špagát zabrání létání.

pohled na Baranie rohy a Čierný-Kolový

Koněm končí tahle část výstupu, protože po přelezení pár metrů jsou hlavy vlastně na úrovní nejvyššího bodu trasy. Ľadový (někdy i Velký Ľadový) byl považovaný kdysi i za nejvyšší v Tatrách (a Karpatech). Kromě obludné trojnožky (nedrží pevně) jsou z něj parádní výhledy (pro nás až na mraky). Jedná se vlastně o 3. nejvyšší samostatný a 4. nejvyšší celkový (dostane-li se před něj i Gerlachovská veža) vršek Tater. Takže slova o rozhledu... Paráda.

My se těšíme na krátkou hřebenovku z Velkého na Malý. Zpočátku sotva I-II UIAA se u borháku na plošince dost změní. Tady vidíme trojici z Malého, co zatím dolezla pod nás. Gajd vede 2 Plzeňáky (jak se pak dovíme u Terči), každoroční návštěvníky Tater, otce a syna. Vnoučata čekají u ples. Trochu nás zdrží, ale bereme to jako chvíli oddechu. Motat se na úzkém hřebínku navzájem by nebylo gut. Pak lezeme dolů, přijde nám to dost dobrá III UIAA (uvádí se i II, ale to někdo asi upad´, resp. většina chodí opačně). Hned na začátku byl kdysi řetěz, teď ufiknutý. Je to cesta o dost zajímavější než kůň, ale pro těhotné akorát. Nemusí se žádnou škvírou nebo na břicho, což 1/2 z nás dost oceňuje. Na lezeckých webech (třeba tu) se doporučovalo slanění, ale horizontálně slaňovat moc nejde (jinak to strašně bere na hřebeni do jedné či druhé doliny), prostě na to nejsou podmínky pro normální horolezce (někdo zkušený by to asi dával) a z hřebenovky by se pak stala podhřebenovka...

Místy se skutečně pěšina kroutí pod hřebenem, jdeme přímo a ze sedla Ľadová štrbina lehce na oba vrcholy. Prý 3 min. Trvá nám to asi 5. Z Malého to známe, sutí ve skále do Sedielka. Je krátce před 12:00. Nějací dva týpci se bez vybavení (jen v kraťasech a botách) vrací ze Široké veže, za níž prohlásí 1. předvrchol. :-) V 15 a nějaké drobné jsme u parkoviště, vymůžeme si ještě slevičičku a hurrrá objíždět Strečno. Včera byla typická letní vedra kolem 20 stupňů (ráno ještě sníh pod Ľadovým zůstal tvrdý i v půli července !), včil je 35 a zítra bude zase 20. Mraky už se ženou. Tak pa, todle se nám moc líbilo!

na Gerlach, Bradavicu...

hřeben z Malého na Velký, vzadu L. priehyba